Novinky v požární prevenci 2026

Požárně bezpečnostní řešení

Od 1. ledna 2026 nabyla účinnosti vyhláška č. 467/2025 Sb., která novelizuje vyhlášku č. 246/2001 Sb. (vyhláška o požární prevenci). Nejviditelnější dopad je v tom, že se výrazně zpřesnil rozsah a obsah požárně bezpečnostního řešení (PBŘ). Dokumentace musí nově jasně odpovídat typu projektu (povolení stavby, prováděcí dokumentace, změna užívání) a zároveň skutečnému provoznímu stavu objektu.

To v praxi znamená, že PBŘ už není obecný dokument, který vznikne při výstavbě a roky se nemění. Jakákoli změna v objektu – dispoziční úpravy, nové technologie, změna nájemníků nebo způsobu využití prostor – může mít přímý dopad na požární bezpečnost a vyžaduje revizi dokumentace.

Součástí PBŘ je nově důrazněji požadováno také jednoznačné určení kategorie stavby z hlediska požární bezpečnosti a jasné zdůvodnění tohoto zařazení.

Dopady na facility management

Pro facility management znamenají změny v roce 2026 především posílení odpovědnosti. Facility manažer se stává garantem toho, že provoz budovy odpovídá schválené dokumentaci a že bezpečnostní opatření reflektují aktuální stav objektu.

V praxi to znamená:

• aktivně posuzovat dopad každé změny v objektu na požární bezpečnost,

• koordinovat technologie tak, aby jejich chování při požáru bylo předvídatelné a funkční,

• zajistit, že systémy jako elektroinstalace, vzduchotechnika, požární signalizace nebo přístupové systémy spolupracují podle definovaných scénářů,

• být připraven na kontroly, které se zaměřují nejen na existenci dokumentace, ale na její shodu s realitou.

Zásadní novinkou je také větší důraz na řízené vypínání energií při požáru, včetně fotovoltaických systémů, bateriových úložišť a dalších moderních technologií, které se v budovách stále častěji objevují.

Dopady pro bezpečnostní služby

Pro ostrahu objektů přinášejí změny v požární prevenci především větší význam jejich role při vzniku mimořádné události. Strážní jsou často prvními osobami, které reagují na poplach, a zároveň slouží jako kontaktní bod pro zasahující složky.

Ostraha musí nově:

• dobře znát členění objektu, únikové cesty a požární úseky,

• rozumět tomu, jaké technologie se při požáru automaticky aktivují nebo vypínají,

• vědět, co je bezpečnostní režim objektu a kdy již není možné obnovovat běžný provoz,

• být schopna poskytnout relevantní informace o objektu při příjezdu zasahujících jednotek.

Zvláštní důraz je kladen na práci s technologiemi. Systémy typu Central stop nebo Total stop nejsou poruchou, ale záměrným bezpečnostním opatřením. Nesprávná manipulace s technologiemi v režimu zásahu může ohrozit osoby v objektu i samotný zásah.